Pomáháme Ukrajině

Firma Kentigen se již nejednou zapojila do veřejného dění a snažila se pomáhat tam, kde byla pomoc a sounáležitost potřeba. V posledních letech naši zaměstnanci v rámci bonusového volna podnikali například společné výlety s klienty domovů důchodců na kulturně zajímavá místa v okolí. Mezigenerační setkání přinášející zkušenosti a obohacení oběma stranám, však není jedinou záležitostí, kde se jako Kentigen snažíme být nápomocní a být tak říkajíc „u toho.“

24. 2. 2022 je datumem, které se černým písmem zapíše do dějin celé Evropy a zřejmě změní vnímání světa kolem nás a také přemýšlení o některých věcech, které jsme dosud brali tak nějak za automatické. Mezi ně patří bezesporu mír a bezpečnost.

Toho dne Rusko zaútočilo na Ukrajinu a od prvních okamžiků nepříjemného šoku bylo nadmíru jasné, že země, která byla před rozdělením Československa našim sousedem, bude potřebovat podporu vskutku obřích rozměrů. Boje sice zastavit neumíme, a taky nemůžeme pomoci všem, ale mohli jsme a můžeme pomáhat alespoň dostupnou mírou, která se díky dobrovolné pomoci napříč celým světem nasčítá a bude hrát svou významnou roli. Jsme rádi, že zaměstnanci Kentigenu budou součástí této rozsáhlé snahy, a že si plně uvědomují smysl byť třeba drobné, ale za to mnohačetné pomoci, která už velký smysl v pravé míře opravdu má.

Mezi sebou jsme uspořádali sbírku na pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům postiženým válkou. V čase, kdy ještě nebylo mnoho koordinovaných sbírek, naši zaměstnanci mezi sebou vybrali částku v součtu odpovídající pěticifernému číslu, za což jsme rádi a děkujeme. Tato pomoc směřovala zprvu na výzbroj ukrajinské armádě a pak také na humanitární účely pro zvládání krize plynoucí z tragédie války. Zájem našich kolegů o pomoc lidem v těžké situaci neklesl ani po vzniku oficiálních sbírek. Nadále mnozí z nás posílají peněžní prostředky a někteří dokonce pomáhají s ubytováním uprchlíků, které tvoří převážně ženy a děti.

V Kentigenu zkrátka nejen pracujeme, ale snažíme se i pomáhat a být součástí aktuálního dění.

napsal: Matěj Novobilský